Povrch převážně cesty délka 43 km, převýšení 1100 m.
Milí běžci a běžkyně,
dnešní běh bude trošku delší, takový ultra neultra. Trasa je dlouhá 43 km a vzhledem k tomu, že všem tratím, které jsou delší jak 42,2 km (což je délka maratonu) se říká ultra, tak také tohle už je ultra maraton, i když jen asi o kilometr.
Začínáme na náměstí v Moravské Třebové, po místních silničkách a červené značce se dostaneme až pod bývalou sjezdovku, kde začíná první, asi nejdelší stoupání celého celé cesty. Výběhem k rozhledně Pastýřka stoupání zdaleka nekončí, následuje jen krátký seběh a zase znova stoupání až na Slídový vrch, který přechází v krásný seběh do Předního Arnoštová.
Celá trasa kopíruje tradiční pochod jménem VAND SKRZ MÁLO HANÓ. Já jsem si trať proběhl v rámci pochodu, ale je možné to udělat kdykoliv v roce, výhoda je ta, že kromě jednoho krátkého úseku je vše po značených turistických cestách a tím pádem nemůžete zabloudit.
Následuje onen avizovaný krátký úsek bez značení, ale po rovné staré asfaltce. V Zadním Arnoštově lehce objevíme opět žlutou značku a pokračujeme do hezkého lesíka mírným stoupáním nad Jevíčko, seběh a kousek silnice pod mostem staré Hitlerovy dálnice a jsme na náměstí v Jevíčku.
Z Jevíčka trasa pokračuje po zelené značce, a abychom si užili historii, tak proběhneme pro změnu kolem hřbitova ruských zajatců rudoarmějců lesem pod Hušák. Zelená značka vede až na vrchol Hušáku, kam ale není moc dobré zabíhat, lepší je se vydat doleva a zhruba půlkilometrový úsek předběhnout po cestě, napojit se zpátky na zelenou značku a pokračovat až k rozcestníku v Rejdu a dál lesem a zase pořád z kopce dolu, a ne pořád pořád do kopce jak by se mohlo zdát z mapy a výpisu převýšení.
Tady cesta ubíhá poměrně rychle a než se nadějete, jste v Městečku Trnávka. Doporučuji vyběhnout si na Cimburk, i když tam menší převýšení je, ale ten výběh za to stojí. Ty, kteří by tu to trasu absolvovali v rámci pochodu, čeká na Cimburku občerstvení a možná i pivo.
Pokračujeme dál,
vrátíme se zpátky do centra Městečka Trnávky a vydáme se po modré značce kolem motokrosového závodiště do kopečků a lesů na Trnávkou. Tohle to je vlastně poslední stoupání na celé trase, takže si ho užijte (a po 30 km věřím tomu, že si to všichni užívat budete). Pod Spáleným vrchem je takový poněkud brutálnější seběh lesem, kde budete hodně těžko hledat nějakou pěšinku, zato bahna, větví a jehličí si užijete až příliš, ale odměnou je cesta, která vede kolem Kvíčalky do Pekla. Peklem je vlastně poslední seběh téhle trati, který je příjemný, rychlý a po těch kilometrech budete mít pocit, že se vznášíte a ponese vás víra v to, že už jste v cíli a že jste to opravdu dali. Kolem vojenské školy jenom proletíte jako ty stíhačky, co stojí před její budovou, přeběhnete most a jste v cíli na zámku v Moravské Třebové.
Nebudu přehánět, když řeknu že tahle trať je dost náročná hlavně vzdáleností a převýšením přes 1000 m. Já jsem to proběhl a prošel za 5,5 hodiny s přestávkami, což si myslím, že je takový referenční základní čas, který se dá o dost zlepšit, ale komu jde o čas že .
